Zdravotnické operační středisko ZZS MSK

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 29.01.2024 17:17:43 - verze pro tisk

Činnost záchranné služby si nelze představit bez dobře fungujícího zdravotnického operačního střediska. Práce zde zůstává na rozdíl od záchranářů zasahujících v terénu veřejnosti obvykle skryta. Jediný kontakt je telefonický, tedy značně anonymní a většinou krátký. Navíc se mnohdy děje v situaci, která je pro volajícího značně psychicky vypjatá. Práce operačního střediska má však pro práci záchranné služby stěžejní význam, neboť řídí veškerou činnost výjezdových posádek.

Nenávratně pryč jsou doby, kdy si dispečerka vystačila s telefonem a radiostanicí značky Tesla. Dnešní zdravotnická operační střediska jsou vybavena moderními technologiemi a práce zde klade nároky na zvládnutí jejich obsluhy.

Operátorka záchranné služby však zároveň musí být zdravotnický profesionál se středoškolským vzděláním.

Tísňové linky obsluhují pracovníci, kteří mají praxi v urgentních oborech, pracovali na jednotkách intenzivní péče či anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Řada z nich má rovněž zkušenost s prací ve výjezdových skupinách záchranné služby.

Operátorky a operátoři se musejí dále celoživotně vzdělávat, znát novinky v oboru přednemocniční neodkladné péče a první pomoci.

Úkoly operačního střediska

Základní a nejdůležitější činností operátorek a operátorů je kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení volání, která na operační středisko přicházejí.

Ne každý telefonát totiž znamená ohrožení života. Dokonce ne všechna volání na tísňové linky 155 mají charakter žádosti o zdravotnickou pomoc. Linky testují děti, ale někdy i dospělí se smyšlenými událostmi, k nimž ve skutečnosti nedošlo. Někteří lidé si také pletou tísňovou linku s informacemi o telefonních číslech nebo si na ní chtějí objednávat plánované převozy sanitním vozem a podobně.

Všechny tyto hovory musí operátorky obsloužit a jen část ze stovek příchozích telefonátů za pracovní směnu znamená následně urgentní zásah záchranářů. Nejen v našem kraji vyústí ve výjezd zdravotnické záchranné služby zhruba každé třetí až páté volání na tísňovou linku.

Průměrný hovor operátorky na lince 155 trvá něco přes jednu minutu. Během této krátké chvíle musí zjistit, jaká událost se stala, kde a kdy k ní došlo, kolik postižených se na místě nachází a zhodnotit závažnost stavu pacienta. To vše jen na základě údajů, které slyší, zpravidla od volajícího laika. Získané informace musí zároveň zapisovat do počítače a následně se rozhodnout, zda k události vyšle posádku záchranné služby a jakou.

Operační řízení znamená mít také dobrý místopisný přehled o spádovém území a sanitních vozech, které jsou právě k dispozici. Operátorka musí dělat samostatná a rychlá rozhodnutí, která mají v mnoha případech zásadní vliv na další osudy postižených. Pracuje v časové tísni a s omezenými informacemi, které má k dispozici. Psychická náročnost této profese je tedy značná. Všechny hovory probíhající na linkách 155 jsou nahrávány a archivovány. V případě potřeby je proto možno hovory vyhledat a přehrát. Zaznamenávání této komunikace vyžaduje vyhláška.

Operační středisko plní ještě celou řadu dalších úkolů. V případě přímého ohrožení života radí sestry-operátorky volajícímu, jak správně poskytnout laickou první pomoc a co dělat do příjezdu posádky. V případech, kdy došlo k náhlé zástavě srdeční činnosti, provádí operátorka tzv. Telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci (TANR) a krok za krokem vede osoby na místě události k nezbytným úkonům a oživovacím pokusům, především k masáži srdce. Pokud je to možné, zůstává s volajícím v kontaktu až do okamžiku, kdy k postiženému dorazí sanitka.

Operátorka je s posádkou v radiovém a telefonickém spojení. Díky systému tzv. statusů má přehled o tom, v jaké fázi výjezdu právě příslušná výjezdová skupina je (např. ještě jede k pacientovi, pracuje na místě, předává postiženého v nemocnici a podobně).

Operátorky také zajišťují přijetí posádky s pacientem na příslušném oddělení či ambulanci v nemocnici. V případě vážných událostí předávají informace o aktuálním zdravotním stavu postiženého, aby se cílové pracoviště mohlo na jeho příjezd co nejlépe připravit. Operační středisko rovněž udržuje spojení s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému a zajišťuje jejich informování v situacích, které vyžadují společný zásah.

Krajské zdravotnické operační středisko

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje zahájila počátkem ledna 2011 provoz centralizovaného operačního pracoviště v Ostravě. Šest někdejších operačních středisek, které byly dislokovány v jednotlivých okresech a rovněž na Centru tísňového volání Ostrava, zaniklo. Operační řízení záchranné služby tedy převzalo jedno, krajské zdravotnické operační středisko. Tomuto kroku předcházela několikaletá pečlivá příprava. Spočívala nejen v přípravě samotného nového pracoviště a technologií, ale rovněž například ve sjednocení a optimalizaci spojení s posádkami záchranné služby, které jsou rozprostřeny na území celého kraje. Součástí změn byl také výběr operátorů, potřeba jejich zácviku a přípravy na zvládnutí nových postupů i organizace dispečerské činnosti.

V každé směně zdravotnického operačního střediska je během dne celkem minimálně osm pracovníků. Přestože jsou role jednotlivců ve směně operátorů rozděleny, zodpovědnost každého z nich je veliká. V rámci KZOS Ostrava pracují více než čtyři desítky operátorů, kteří ve čtyřech směnách zajišťují veškerý provoz operačního střediska.

Zčásti jsou to tzv. call-takeři, kteří zajišťují příjem a zpracování tísňové výzvy. Právě s nimi volající na lince 155 hovoří. Jejich úkolem je přijmout a zpracovat tísňovou výzvu, zjistit stav pacienta, rozhodnout o závažnosti jeho stavu, přidělit mu stupeň náléhavosti a určit místo události. V případě nutnosti také vedou volajícího, jak správně poskytnout základní první pomoc do příjezdu profesionálních záchranářů.

Zpracovaná výzva je elektronicky předána dispečerům. Ti organizují práci posádek záchranné služby, kterých je v kraji k dispozici více než šest desítek. Dispečeři zvolí pro konkrétní událost vhodnou posádku a zajistí její neprodlené vyslání. Se záchranáři v terénu pak dle potřeby dále komunikují.

Sídlem zdravotnického operačního střediska je Ostrava, kde bylo do provozu uvedeno tzv. Integrované bezpečnostní centrum. Toto pracoviště má celou řadu funkcí. Nalézá se zde např. centrum pro krizové řízení kraje v případě mimořádných situací, výjezdové stanoviště záchranné služby, atd.

V jeho rámci funguje také společné operační středisko všech složek Integrovaného záchranného systému (IZS)- pracují zde tedy operátoři

Zdravotnické záchranné služby

Hasičského záchranného sboru

Policie České republiky

a také Městské policie Ostrava.

Odtud řídí tři desítky operátorů a operačních důstojníků složek IZS činnost jednotlivých složek záchranného systému v Moravskoslezském kraji.