Alergická reakce

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 22.04.2008 10:52:46 - verze pro tisk

Alergická reakce vzniká při nepřiměřené reakci obranného sytému člověka na nejrůznější látky ve smyslu přecitlivělosti.

Nejčastější alergeny

• Potravinové alergeny: vaječná bílkovina, mléko, ořechy, ovoce, mák, mořské plody, apod.

• Zvířecí jedy: včela, vosa, sršeň, medúza, hadi

• Léky: antibiotika, inzulin, acylpyrin, paralen, rentgenové kontrastní látky, apod.

• Pyl, prach, srst, plísně, roztoči...

Látky se dostávají do těla člověka nejčastěji požitím, vdechnutím, kůží či v rámci lékařských léčebných nebo vyšetřovacích úkonů.

Průběh a příznaky alergické reakce

Rychlost nástupu i průběh reakce bývá velice různorodý. Podle místa vstupu do těla člověka a typu alergenu se můžou příznaky objevit bezprostředně po podání látky např. při hmyzím bodnutí či podání injekce, až po interval 2-3 hodin při požití alergenu ústy. Příznaky alergie bývají pestré, s různým stupněm závažnosti.

Časnými příznaky bývá svědění kůže, plosek nohou a rukou, zarudnutí, výsev kopřivky, náhlá rýma, zarudnutí očí, trávicí potíže – průjem, zvracení. Při závažnějším průběhu se objevují otoky obličeje, jazyka, dechové potíže, chrapot při postižení hrtanu, zrychlení pulsu, bledost, pocení, neklid, bolesti hlavy, kolaps. Vystupňované příznaky vedou k poruše vědomí, otokům, dušení, rozvoji šokového stavu, k náhlé zástavě krevního oběhu a dýchání.

Příběh z praxe:

Starší muž byl dvakrát bodnut vosou do pravého předloktí. Již v minulosti se u něj objevila alergická reakce. Pacient proto užil dvě tablety léku Dithiaden, byl však slabý, začalo se zhoršovat jeho dýchání. Manželka proto volá záchrannou službu a snaží se muže uklidnit.

Při příjezdu na místo pacient sedí, špatně reaguje, jeho obličej je značně oteklý. Na kůži je zřetelná kopřivka, postižený je značně dušný, mluví přerývavě, chraptí. Náhle, před očima posádky záchranné služby, dochází ke ztrátě vědomí, zástavě dechu a oběhu.

Záchranáři okamžitě zahajují neodkladnou resuscitaci za použití přístrojů a lékař zjišťuje život ohrožující poruchu srdečního rytmu. Po asi pěti minutách se podařilo obnovit srdeční činnost a pacient byl převezen na anesteziologicko-resuscitační oddělení do nemocnice.

Když se stav postiženého zlepšil, byl po několika dnech přeložen na interní oddělení a po dalším týdnu propuštěn do domácí péče. Nyní je po zácviku vybaven autoinjektorem s adrenalinem.

Rozpoznání

V první fázi se řídíme údaji pacienta o vzniku příznaků po kontaktu s alergenem, dále dle příznaků – zpravidla jde pozorujeme kombinace kožních, dechových a oběhových potíží. Vhodné je vybavení alergiků průkazem s uvedením látky (či látek), na které je dotyčný alergický.

Stavy s podobným průběhem: prostý kolaps, epilepsie, hypoglykémie při cukrovce, srdeční infarkt a další (tato diagnostika již přísluší ošetřujícímu lékaři).

První pomoc

Cílem první pomoci je zabránění rozvoje šokového stavu a udržení životních funkcí. Poskytuje ji zpravidla nahodilý účastník reakce, často laik, rodinný příslušník.

• Zklidnění pacienta

• Objasnit příčinu a zabránění dalšímu vstupu alergenu (např. odstranění žihadla - nemačkáme, obsahuje zbytky jedu)

• Chlazení místa vpichu

• Dle možnosti zaškrcení končetiny nad místem vpichu

• Poloha vleže, při hrozícím šoku - protišoková poloha

• Uvolnit dýchací cesty

• Při zástavě dechu a oběhu zahájit neodkladnou resuscitaci

• V případě nutnosti ihned zavolat kvalifikovanou lékařskou pomoc

Současně s těmito úkony lze u pacienta při vědomí podat antihistaminikum v tabletě či kapkách - v domácích lékárnách bývá běžně dostupný Dithiaden, event. Zyrtec.

Pacienti se známým těžkým průběhem alergické reakce jsou zpravidla vybaveni tzv. protišokovým balíčkem - ten obsahuje návod k použití, adrenalin v laické injekční stříkačce – tzv. autoinjektoru, či léky v tabletách nebo čípcích a jsou včetně nejbližších rodinných příslušníků proškoleni o způsobu aplikace.

Prevence

V případě známé alergie je třeba se vyvarovat kontaktu s touto látkou. U potravinových alergií to znamená sledovat složení potravin na etiketách, u léků včas ohlásit tuto skutečnost ošetřujícímu lékaři. Lékař je před každým výkonem povinen se pečlivým pohovorem s pacientem se přesvědčit, zda nehrozí riziko alergie.

Při alergii na včelí bodnutí je nutno se vyvarovat pobytu na loukách, v okolí včelínů, v okolí ovocných stromů, nevypalovat vosí hnízda, používat repelent. Po proběhlé reakci je nutné vyšetření na odborné alergologické ambulanci.

Příběh z praxe:

Pětiletý chlapec trpěl alergií na luštěniny. Maminkou byl poučen, která jídla nesmí jíst a obvykle se mu dařilo alergickým reakcím předcházet. Během pobytu ve školce však děti dostaly k odpolední svačině pečivo s pomazánkou. Chlapce svou porci snědl, netušil ovšem, že v pomazánka obsahuje také luštěniny.

Během několika minut začal náhle otékat v obličeji, dýchání se nejprve zhoršilo, po chvíli se začal dusit. Učitelky neváhaly a ihned přivolaly posádku záchranné služby. Ta malému pacientovi ihned podala potřebné léky a také kyslík.

Chlapce naštěstí nebylo nutno intubovat ani provádět další výkony.

Dítě bylo předáno do péče dětské jednotky intenzivní péče, kde byl jeho stav ještě dále sledován. Hoch však mohl být již druhý den propuštěn domů. Pro okolí i učitelky v mateřské školce znamenala tato událost připomenutí toho, že je potřeba pečlivěji sledovat, jaké potraviny chlapce mohou ohrozit.

Autoři:

MUDr. Petr Černohorský

PhDr. Lukáš Humpl