Ztrátová poranění

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 10.01.2011 22:17:59 - verze pro tisk

Jedná se o poranění, kdy dojde k částečnému, či úplnému oddělení (amputaci) části lidského těla. Nejčastěji se setkáváme se ztrátovými poraněními končetin, daleko méně například nosu či ušního boltce a podobně.

Při amputacích dochází vždy ke smíšenému krvácení, protože přerušeny jsou žíly i tepny.

Pro další léčbu částečných amputací je důležitá porušenost či zachování cévních výživných svazků, protože pokud jsou přerušeny, musí se mikrochirurgickými technikami zkusit znovu spojit v replantačním centru (pro Moravu Fakultní nemocnice Ostrava-Poruba či Brno).

Příčiny

V drtivé většině jde o úrazy, zejména pracovní. K amputacím nejčastěji dochází při obsluze lisu, pily, vrtaček, či běžících pásů. Nezřídka se jedná o činnosti při kutilství, zahradních či domácích pracech - řezání dřeva, práce s motorovou sekačkou, ale i mlýnkem na maso.

Z dopravních úrazů pak jde zejména o nehody motocyklistů, a železniční neštěstí, rovněž pak i autonehody. Amputací končívají někdy také poranění zvířaty, zvláštní kapitolou jsou kriminální činy.

Příběh z praxe:

Asi třicetilelý dělník si během noční směny v továrně způsobil vážný úraz. Při práci s lisem stačil okamžik nepozornosti a muž si nedopatřením „ustřihl“ část ruky i s prsty v oblasti dlaně.

Spolupracovníci pacientovi poskytli laickou první pomoc – na silně krvácející ránu přiložili tlakový obvaz a končetinu zvedli nahoru, aby snížili krvácení. Svého zraněného kolegu uložili na zem a přivolali záchrannou službu. Postarali se také o amputovanou část ruky, kterou uložili do mikrotenového sáčku.

Posádka sanitky pacienta ošetřila, zajistila léky a následně transport k replantaci na specializované oddělení fakultní nemocnice. Po úspěšné replantaci následovala dlouhodobá pracovní neschopnost a rehabilitace. Muž se však nakonec mohl vrátit do běžného a aktivního života.

První pomoc

• Při masivním krvácení okamžitě stavíme krvácení stlačením krvácejících cév přímo v ráně kusem alespoň trochu čitého textilu, ideálně samozřejmě sterilním krytím.

Možné je i zaškrcení končetiny nad ránou (zaškrcovadlo z lékárničky, řemen, pruh látky…) či použití tlakových bodů, které však musíme znát.

• Pokud není přítomno masivní krvácení (prsty, předloktí), bývá dostatečné přiložit na pahýl tlakový obvaz.

• Postiženého uložíme naznak, je-li v bezvědomí, tak na bok.

• Zajistíme a pravidelně kontrolujeme stav základních životních funkcí.

• Voláme neprodleně záchrannou službu – 155; v případě drobnějších amputací (např. prst) pacienta můžeme po ošetření transportovat do nemocnice sami.

• Je-li zraněna končetina, bývá většinou vhodné ji zvednout - omezíme tak krvácení.

• Provedeme protišoková opatření.

• Dbejme na osobní bezpečnost (stále zapnutý stroj, provoz u místa nehody, apod.)

• Zapotřebí je postarat se také o amputovanou část, zejména pokud bude příjezd záchranné služby trvat delší dobu.

Amputát bychom měli opláchnutím omýt od hrubých nečistot, dát do čistého igelitového sáčku, který neprodyšně uzavřeme. Tento můžeme eventuálně vložit do dalšího sáčku s vodou a ledem. Chladíme na teplotu optimálně 4 °C; amputovaná část však nesmí přijít nikdy přímo do vody, která by jej rozmáčela.

Snížením teploty zpomalíme metabolismus této tkáně a tím umožníme prodloužení doby, kdy je možno pokusit se o "přišití" amputátu.

Moderní medicína dokáže mnohé případy amputací zachránit, a to tzv. replantací, tedy “přišitím” amputované části těla zpět. Přes pokrok chirurgických technik ale není každý amputát vhodný k zpětné replantaci. Důvodem může být přílišné zhmoždění tkání (např. oddělení končetiny kolem vlaku), znečištění a podobně. Pro drobnost cév by také například neplnily dobře svou funkci replantované konečky prstů. Řada úrazových amputací proto končí trvalou ztrátou postižené části těla.

Lékařská první pomoc

Záchranná služba ošetří amputační pahýl omytím infúzním roztokem a navlhčeným sterilním krytím, které se nepřilepí k ráně. Rána se stlačí obvazem a znehybní dlahou. Tlumíme pacientovu bolest, infúzemi se dohrazují krevní ztráty. Ve vypjaté situaci zraněného uklidňujeme a provádí se transport do zdravotnického zařízení.

Příběh z praxe:

Zaměstnanec, jenž nedávno absolvoval svářečský kurs, byl zaměstnán ve sběrně kovového odpadu. Na skládce ve firmě se nalézala stará benzínová nádrž – tu dostal muž za úkol rozpálit a rozdělit na menší části.

Při práci však došlo k explozi benzinových výparů, které zůstaly uvnitř nádrže. Zaměstnanec byl výbuchem odhozen několik metrů a utrpěl velmi vážná zranění. Kromě řady jiných traumat mu exploze utrhla horní končetinu v paži. Pacient byl po úrazu v bezvědomí, došlo ke značné krevní ztrátě a rozvoji traumatického šoku. Po chvíli nastala také zástava dechu.

Posádka záchranné služby byla na místě úrazu během několika minut a provedla nutné lékařské ošetření. Pacient byl přepraven k heliportu v nedaleké nemocnici a odtud vrtulníkem transportován na úrazové centrum fakultní nemocnice.

Poranění však byla natolik vážná, že ani rychlá a kvalifikovaná pomoc nedokázala muže zachránit. Svým zraněním podlehl krátce po příjezdu na specializované pracoviště.

Prevence

K většině těchto úrazù by vùbec nemuselo dojít a zde je obrovská dùležitost prevence - dodržování základních pravidel bezpečnosti při práci, pravidel silničního provozu a podobně. Jedná se navíc o úrazy, výrazně postihující další život pacienta, a to po stránce pracovní, osobní i společenské. Větší část ztrátových poranění postihuje právě lidi v produktivním věku.

Autoři:

MUDr. Luděk Smékal

PhDr. Lukáš Humpl