První pomoc u onemocnění oběhového systému

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 05.12.2008 12:18:20 - verze pro tisk

Mezi nejčastější onemocnění oběhového systému patří ischemická choroba srdeční. Jejími typickými projevy jsou angina pectoris a infarkt myokardu.

Při stárnutí dochází ke zvýšení nebezpečí vzniku onemocnění postihujících naše tepny. Jejich stěna se ztlušťuje ukládáním cholesterolu a následné zmnožení vazivové tkáně a ukládání minerálních látek způsobuje snížení pružnosti cévní stěny.

Hlavním nebezpečím aterosklerózy je snížení průtoku krve takto postiženými úseky s nedostatečným prokrvením oblastí, které postižené tepny vyživují. Jednou ze skupin tepen zvýšeně citlivých na aterosklerotické změny jsou věnčité tepny zásobující srdeční sval krví a tedy i kyslíkem.

Angina pectoris

Při omezení průtoku krve tepnami v srdci se srdečnímu svalu nedostává dostatečné množství kyslíku, což vyvolává bolesti na hrudi nazývané angina pectoris nebo také stenokardie. Obtíže se nejvíce projevují během zvýšené tělesné zátěže (rychlá chůze nebo chůze do schodů), kdy srdce vyžaduje dodání vyššího množství kyslíku. Případně vzniká při velké emoční zátěži a rozrušení. Bolest většinou trvá několik minut a je-li pacient v klidu, postupně odezní.

Příznaky: Tlaková bolest za hrudní kostí na přední straně hrudníku, pocení, pocit dechové tísně, celková slabost.

Infarkt myokardu

V případě, že se ve věnčité tepně vytvoří krevní sraženina, která zcela zamezí průtoku krve, dochází k rozvoji stavu, který se nazývá infarkt myokardu (srdeční infarkt). Jde vlastně o mechanický uzávěr cévy. Ve většině případů se jedná o konečnou fázi anginy pectoris, někdy je však infarkt prvním projevem ischemické choroby srdeční u člověka, který dosud nevěděl o svém onemocnění. Rozsah poškození svaloviny srdce a míra ohrožení života pacienta závisí především na místě uzávěru tepny.

Příznaky:

Náhle vzniklá palčivá (tlaková) bolest za hrudní kostí, která vyzařuje do krku, levého ramene a levé paže nebo obou horních končetin, někdy je bolest také mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Přítomna bývá dechová tíseň, pocit nedostatku vzduchu. Postižený se potí a někdy může zvracet. Možné je i bezvědomí.

Novou možnost léčby infarktu přinesla technika tzv. angioplastiky. Při ní se do místa uzávěru v srdečním svalu zavádí pružný katétr, kterým se sraženina mechanicky rozruší. Postup připomíná čištění zaneseného komínu nebo potrubí.

Následně se v místě zúžení ponechá drobná pružinka (stent), která cévu zevnitř drží roztaženou. Obnovené prokrvení má za následek zotavení poškozeného svalu a postižený je v podstatě zdráv. Podmínkou úspěchu je provedení výkonu v časovém intervalu do šesti hodin od vzniku uzávěru, ale platí, že, čím dříve, tím lépe. S narůstajícím časem úspěšnost výkonu klesá.

Tuto léčbu provádí kardiocentra, v našem kraji jsou to Fakultní nemocnice Ostrava a nemocnice v Třinci-Podlesí.

Příběh z praxe:

Na operační středisko záchranné služby volala starší paní s tím, že jejího manžela bolí břicho. Obtíže se opakují již třetí den, ale nyní se zdá, že jsou horší. Při rozhovoru se samotným pacientem operátorka zjistila, že muž den předtím zkolaboval. U lékaře však dosud nebyl. Kromě samotné bolesti v nadbříšku uvedl také vystřelování do levé horní končetiny a pocení.

Suma všech příznaků byla krajně podezřelá a na místo ihned vyjela posádka záchranné služby. Muž byl postižen srdečním infarktem a po prvotním ošetření s ním záchranáři zamířili na specializované pracoviště fakultní nemocnice. Postižené srdce však již nedokázalo dál pracovat a během jízdy došlo k selhání jeho činnosti. Posádce se již nepodařilo krevní oběh obnovit a pacient zemřel.

Tři dny odkládání pomoci se muži staly osudnými.

První pomoc:

• Pacienta umístíme do úlevové polohy v sedu nebo polosedu

• Uvolníme oděv a umožníme absolutní fyzický klid.

• Zajistíme přívod čerstvého vzduchu otevřením okna.

• Pacientovi můžeme podat léky, které má předepsány pro tyto obtíže (tabletu Nitroglycerinu, nebo vstříkneme nitrosprej (Isoket, Maycor)).

• Kontrolujeme stav životních funkcí; v některých případech infarkt začíná jako náhlá zástava oběhu a první pomoc se zahajuje resuscitací.

• Pokud se v průběhu deseti minut nedostaví úleva, voláme záchrannou službu. U pacientů, kteří se dosud neléčili, voláme vždy ihned.

• U všech pacientů můžeme podat tabletu Acylpyrinu, který snižuje proces srážení krve.

Pamatujte!

Je důležité, aby k nemocnému byla záchranná služba přivolána bez prodlení, nejlépe v první půlhodině po vzniku příznaků.

Příběh z praxe:

Sedmapadesátiletý muž se již několik let léčil s anginou pectoris. Občas při zvýšené fyzické námaze míval chvilkové bolesti na hrudi, které ovšem po užití předepsaných léků vždy velmi rychle odezněly.

Jednoho dne náš pacient ryl zahradu; práci však musel přerušit, protože se mu udělalo náhle nevolno. Znenadání se objevil pocit tlaku na prsou a bolest, která se šířila směrem ke krku a do levé paže. Přidal se pocit nevolnosti a neznámé úzkosti. Muž užil obvyklou dávku léku, po chvíli pak ještě jednu, ale obtíže neustávaly. Vzpomněl si na slova svého lékaře a rozhodl se zavolat záchrannou službu.

Lékař, který po chvíli přijel, zjistil na srdci po provedení EKG výrazné změny. Jednalo se o rozsáhlý srdeční infarkt. Po konzultaci s kardiocentrem a prvotním ošetření posádka sanitky neprodleně transportovala na specializované pracoviště. Zákrok (angioplastiku) se úspěšně podařilo díky včasnému zavolání pacienta a souhře zdravotnických týmů provést dvě hodiny po vzniku infarktu.

Autoři:

Ladislav Lang

PhDr. Lukáš Humpl