Opilost, otrava alkoholem

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 19.09.2008 18:26:18 - verze pro tisk

Alkohol je v naší společnosti nejrozšířenější drogou, okolím obvykle navíc široce tolerovanou. Umožňuje přechodný “únik”od stále se stupňujících stresových pocitů a starostí v našem každodenním životě. Problémy nastávají ve chvíli, kdy je míra ovlivnění alkoholem nepřiměřená činnosti, kterou momentálně vykonáváme - např. při řízení auta, práci se stroji, ve výškách a podobně.

Dalším nebezpečím je otrava při požití většího množství alkoholu nebo postupně vznikající závislost při jeho pravidelné konzumaci.

Úrazy či život ohrožující stavy alkoholem způsobéné či s podílem vlivu alkoholu tvoří významnou část výjezdů záchranné služby. Jedná se o jednu z nejproblematičtějších skupin pacientů a každý, kdo měl kdy co do činění se zraněným či nemocným opilým člověkem ví, jak obtížné je situaci dobře zvládnout. Urážky, napadání a často neschopnost popsat, co a kde se stalo, je bohužel spíše pravidlo, než výjimka.

Příběh z praxe:

V restauraci při sledování fotbalového zápasu zkolaboval jeden z fanoušků. Přivolaná záchranná služba zjistila zástavu krevního oběhu, zřejmě v důsledkui akutního infarktu srdce. Přestože ve výčepu sedělo několik dalších osob, nikdo z hostů popíjejících alkohol postiženému neposkytl potřebnou laickou první pomoc. Záchranáři ihned započali s oživováním. Jejich práce je však od počátku komplikována nejen nedostatkem místa a špatným přístupem k pacientovi, ale také neochotou značně opilých a agresivních štamgastů. Ti nejen že o pacienta nejevili sebemenší zájem, navíc nebyli ochotni ani přerušit sledování televize a udělat záchranářům posunutím stolů dostatečné místo k jeho oživování. Situaci zlepšil až příjezd policejní hlídky, kterou byla posádka nucena přivolat. Policisté v napjaté atsmosféře a teprve za použití donucovacích prostředků krotí rozvášněné fanoušky. Pacient svou návštěvu v restauraci bohužel nepřežil.

Opilí a “opilí” pacienti v rámci první pomoci

• Stav a chování opilého může být kromě samotného alkoholu způsobeno i vážným úrazem či nemocí. Zmatenost, agresivita, spavost, zvracení nemusí být jen součástí opilosti; takový člověk bývá v některých případech ohrožen i na životě. Po pádu a úrazu hlavy může totiž dojít ke krvácení do mozku, dále může proběhnout epileptický záchvat, mozková příhoda, srdeční slabost a řada dalších komplikací.

• Pacient není vůbec opilý, okolí se tak ovšem může jevit díky svým projevům - např. při výše zmíněných onemocněních. K tomuto hodnocení svádí zejména to, pokud je dotyčný zmatený, agresivní, “motá se” či někde na veřejnosti polehává. V těchto případech bývá někdy okolím označen bez bližšího ozřejmení za opilého a není mu věnována pozornost.

• Stupeň opilosti je vysoký a pacient je ohrožen na životě. Nedá se probudit ani rázným popleskáním po tváři či štípnutím. Riziko představuje zejména vdechnutí zvratků a udušení.

Příběh z praxe:

Záchranná služba byla volána k přibližně 40-letému muži. Podle hlášení se již delší dobu “motal” po nástupišti vlakového nádraží, aniž mu někdo věnoval pozornost. Až po jeho pádu do kolejiště, který měl za následek viditelné zranění, přítomní lidé přivolali pomoc.

Posádka při vyšetření pacienta zjistila, že se jedná o diabetika závislého na inzulínu, kterému se udělalo nevolno. Muž nebyl opilý, nýbrž u něj došlo k náhlému poklesu hladiny cukru v krvi, což vyvolalo zmíněné obtíže a pád. Pacient byl lékařem na místě ošetřen a následně dovyšetřen v nemocnici, odkud mohl po několika hodinách v pořádku odejít domů.

Příběh z praxe:

Starší muž náhle zkolaboval při chůzi v podchodu a zůstal ležet na zemi. Byl očividně pomočený a zvracel. Bylo ráno, běžný pracovní den. Lidé kolem něj chodili nevšímavě, bezvládnému tělu “opilce” nikdo nevěnoval pozornost. Teprve po několika hodinách se u muže zastavili studenti, které zarazilo mužovo chrčení, a proto přivolali záchrannou službu. Pacient byl ve velmi vážném stavu hospitalizován v nemocnici, kde zakrátko zemřel. Následná pitva prokázala, že ke smrti vedlo vdechnutí zvratků do dýchacích cest.

Odhalila však také mozkovou mrtvici, která byla velmi pravděpodobně příčinou jeho pádu a bezvědomí v podchodu. Alkohol v krvi pacienta nebyl zjištěn.

Opilý pacient, pokud je schopen mluvit, je většinou nesoudný, není schopen sám posoudit závažnost svého stavu. Je často velmi obtížné jej přimět ke spolupráci, např. k tomu, aby se vůbec nechal vyšetřit. Pokud pro opilost není schopen sám posoudit svůj zjevně závažný stav a vše zlehčuje či vůbec nechce spolupracovat, pak je nutno přivolat pomoc i přes jeho nesouhlas.

Zásady první pomoci u opilých

• Při jednání s opilými pacienty či jejich příbuznými postupujeme klidně, bez obviňování, poučování, neměli bychom se nechat vyprovokovat.

• Pokud se opilý nedá probrat ani ráznějším způsobem, voláme lékaře.

• Nenechme se zmást projevy pacientů, vypadajících jako opilí; může jít o zdravotní problém.

• Spolu s alkoholem může být příčinou obtíží pacienta úraz či nemoc. Na okamžité další vyšetření musí jet každý paciet po pádu a poranění hlavy, pokud nastala byť jen chvilková porucha vědomí, křeče či zvracení nebo je dotyčný zmatený.

Pamatujte!

Obtížné bývá nejen jednání se samotným postiženými, ale velmi často také s jeho opilými příbuznými, kamarády apod. V některých případech je vhodné přivolat na místo události i hlídku policie.

Těžce opilý člověk, který není zraněný, bývá záchrannou službou či policií dopraven na protialkoholní záchytnou stanici, kde pod zdravotnickým dohledem vystřízliví. Tento pobyt si klient hradí a přijde jej obvykle na částku okolo tisíce korun. Jestliže je opilý zraněn nebo jeví jiné známky poruchy zdraví, jsou ošetřeni v nemocnici. Lidé s otravou alkoholem musí být někdy hospitalizováni na JIP nebo dokonce ARO. Zdravotnickou péči mají zdarma.

Příběh z praxe:

Mladá dívka si užívala diskotékové zábavy, požila při tom také nějaké množství vína. Při scházení schodů ve tmě upadla a udeřila se do hlavy. Po pádu byla přechodně v bezvědomí, vyděšení kamarádi ihned zavolali záchrannou službu. Při příjezdu posádky byla pacientka již při vědomí, ale lehce zmatená. Vše bagatelizovala, tvrdila, že je bez obtíží a v pořádku. Lékařskou péči a transport do nemocnice zprvu rozhodně odmítala.

Po opakovaném vysvětlení, proč je to nutné, však následně souhlasila s vyšetřením. To následně v nemocnici odhalilo probíhající krvácení pod tvrdou mozkovou plenu. Díky včasnému zjištění nebezpečného stavu mohla být zahájena okamžitá léčba a pacientka se úspěšně udravila. V současné době je zcela bez následků.

Autoři:

MUDr. Luděk Smékal

PhDr. Lukáš Humpl