Transport v rámci první pomoci

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 19.09.2008 17:04:36 - verze pro tisk

Správně zvolený a včasný transport pacienta do vhodného zdravotnického zařízení, je nedílnou součástí první pomoci, kterou jsme schopni pozitivně ovlivnit vzniklou poruchu zdraví. Zejména v minulosti, kdy záchranný systém nebyl na takové úrovni jako dnes, byl transport realizován laiky za pomocí improvizovaných transportních prostředků. Často se tak dělo v nevhodných podmínkách, bez profesionální zdravotní péče a v dlouhém časovém intervalu. Díky tomu se postižení často dostali do nemocnice ve velmi špatném zdravotním stavu, což zhoršovalo úspěšnost léčby a jejich vyhlídky na přežití.

V součastné době v rámci laické první pomoci při vážných poškozeních zdraví v naprosté většině případů postižené netransportujeme.

Soustředíme se na vyšetření, ošetření a zajištění postiženého na místě příhody, zajistíme a vyčkáme odborného transportu složkami Integrovaného záchranného systému (IZS). Posádka záchranné služby by měla k pacientovi dojet během patnácti minut.

I když se doba čekání může zdát nekonečná, je pro postiženého zpravidla lepší, pokud zůstane vyčká příjezdu záchranářů na místě události. To platí především v případěch úrazů a nehod, ale i u řady interních postižení.

Pamatujte!

Zajištění transportu pomocí záchranného systému (nejčastěji záchrannou službou), je pro pacienta tou nejlepší volbou, a to zejména z těchto důvodů:

a) velmi dobrá a jednoduchá dostupnost složek IZS (tel. č.155, 150, 158, 112)

b) rychlý dojezd k postiženému (cca do 10 - 15 minut.)

c) včasná přednemocniční zdravotnická péče již na místě události

d) vhodné transportní prostředky a pomůcky zajištující bezpečnost a komfort pacienta

e) péče profesionálního zdravotnického týmu po celou dobu transportu

f) rychlý a bezpečný transport do zdravotnického zařízení

g) správné určení nejvhodnějšího zdravotnického zařízení pro daného pacienta (pacient s podezřením na vnitřní krvácení do dutiny břišní patří na chirurgii a ne na internu, atd.)

h) přednostní řešení vzniklých zdravotních potíží (pacient jde rovnou do péče lékaře a nečeká s vážným poraněním v přeplněné čekárně).

i) pacient může být po zhodnocení závažnosti stavu posádkou směrován přímo na specializované pracoviště, např. s popáleninou na poláleninové centrum fakultní nemocnice nebo se srdečním infarktem do kardiocentra. Ušetří se tak čas za dojezd a vyšetření v nejbližší nemocnici, odkud by byl na vyšší pracoviště nakonec stejně převážen.

Nutný neodkladný transport v rámci laické první pomoci:

Jde o situace, kdy odkládání transportu by vedlo k ohrožení života pacienta nebo zachránců. V takovém případě je nutné transportovat neprodleně i za cenu ne zcela ideálních podmínek. Většinou se jedná o transport na krátkou vzdálenost několika desítek metrů od místa události.

Nejčastějšími důvody nutného neodkladného transportu jsou např. působení hoření, dusivých či otravných látek, riziko zavalení, zřícení, utonutí, výbuchu, fyzické napadení druhou osobou, útok zvířete, atd. Transportujeme většinou bez pomůcek, způsobem jako je odvlečení, odnesení v náručí, přes rameno, na zádech apod.

Nejčastější transportní dopravní prostředky záchranné služby:

Sanitní vozidlo

- nejčastější a nejdostupnější způsob transportu

- vybaveno polohovacími nosítky a dalšími pomůckami k nejvhodnějšímu

způsobu transportu. (např. poranění páteře, hlavy, atd.)

Vrtulník:

- nejšetrnější a nejrychlejší (zejména při dlouhých vzdálenostech) způsob transportu.

- transport i z míst, kde není možné se dostat sanitním vozidlem (lesnaté plochy, horské terény, atd.)

- horší dostupnost (méně stanovišť, vliv počasí, zásah u jiného případu, atd.)

Příběh z praxe:

Posádka rychlé lékařské pomoci byla operačním střediskem vyslána do osm kilometrů vzdálené vesnice k asi desetileté dívce. Ta byla sražena utrženým přívěsným vozíkem, taženým osobním vozem, když se vracela po chodníku ze školy domů.

Po chvíli byl však však výjezd zrušen, volající nahlásil, že dívenku, která je údajně při vědomí a bez známek vážnějšího poranění, někdo naložil do osobního auta a veze ji do nemocnice. Sanitka s posádkou se tedy vrátila zpět na základnu. Dívku opravdu lidé přivezli, v nemocnici ale záhy zemřela na vnitřní poranění orgánů dutiny břišní spojené s krvácením.

V tomto případě nelze s jistotou tvrdit, že kdyby dívenku ponechali na místě a transport přenechali posádce sanitního vozidla, nedošlo by k úmrtí. Ale zasahující lékař by pravděpodobně lépe vyhodnotil závažnost zdravotního stavu a v každém případě by dopředu počítal s možností vnitřního poranění. Mohl by tak již na místě nehody zahájit potřebnou léčbu. Již během transportu by nyvíc bylo možno upozornit personál akutního příjmu cílové nemocnice a zajistit tak okamžité dovyšetření a urychlené zahájení léčebných opatření. Toto vše by mohlo přispět k jinému, než tragickému konci příběhu.

Autoři:

Jiří Vildomec

PhDr. Lukáš Humpl