Průduškové astma, astmatický záchvat

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 14.08.2008 9:39:53 - verze pro tisk

Jedná se o chronické alergické zánětlivé onemocnění průdušek. Alergická reakce vzniká jako nepřiměřená reakce na některé běžné látky z prostředí. Pro astma jsou typické záchvaty dušnosti nebo kašle na podkladě zúžení dýchacích cest. Jde o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10-15 %). Celkový počet lidí trpících v ČR astmatem se odhaduje na 800 tisíc. Včas zjištěné a léčené astma má prognózu dobrou. Pokud ale pacient nedodržuje doporučovanou léčbu a režimová opatření, může dojít v důsledku opakujících se záchvatů dušnosti k nevratným plicním změnám a následně i k srdečnímu selhání. Tyto komplikace omezují výkonnost a invalidizují nemocného.

Příčiny vzniku:

- alergeny zevního prostředí (pyly, plísně, roztoče, zvířata)

- znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota

- námaha, stres, kouření

- chladný vzduch, léky, fyzická námaha

- velkou roli hraje i vrozená dispozice - dědičnost.

Astma se projevuje ztíženým dýcháním, někdy až výraznou dušností, jindy ale třeba jen suchým kašlem. Těžké zhoršení astmatu označujeme jako astmatický záchvat, při kterém může dojít ke stažení průdušek, nemocný se cítí jako ve svěráku, nemůže „popadnout dech“. Pocit dechové tísně, tj. dušnost, lze přirovnat k dýchání tenkým brčkem nebo k tonutí. Potíže se často stupňují v noci a brzy ráno. Kašel či dechové potíže se zpravidla objevují po relativně malé námaze. Při poslechu hrudníku jsou často slyšitelné pískoty či vrzoty. Na fyzický stav astmatika má rovněž velký vliv jeho psychická pohoda nebo nepohoda.

Před typickým astmatickým, záchvatem se mohou jako předzvěsti vyskytovat - celková únava, zvýšena dráždivost, deprese, bolesti hlavy, zívání, i svědění kůže (zejména na hrudníku); někdy se objevuje i nucení ke kašli, který bývá suchý. Jsou důležité proto, že si pacient včas uvědomí možnost vzniku záchvatu a má příležitost záchvat ovlivnit použitím léků.

První pomoc

- Okamžité uvolnění dýchacích cest (rozepnout těsný oděv, zajistit přísun čerstvého vzduchu, odstranění alergenu…)

- Pokud má nemocný u sebe léky (nejčastěji inhalační spray, např.: Ventolin, Mistabron, Atrovent...) podat tyto léky dle návodu

- Zajistit vhodnou polohu nejlépe v sedě s možností opěry, nebo dle pohodlí nemocného

- Sledovat základní životní funkce (tep, dech, vědomí) a celkový stav pacienta

- Přivolat lékařskou pomoc

Status astmaticus

Je to astmatický záchvat, který trvá přes veškerou léčbu déle než 24 hodin. Projevuje se zejména těžkou dušností a zrychleným dýcháním, vtahováním mezižeberních prostor. Dále bývá úzkostný výraz v obličeji, nemožnost promluvit více než pár slov mezi dechy, pocení, promodrání - zpočátku kolem úst a na konečcích prstů, později celého těla… Tento stav vyžaduje bezprostřední a neodkladnou hospitalizaci. Obvykle odezní po podání kyslíku a léků rozšiřujících průdušky vdechováním do plic - inhalačně. Nástup účinku je do dvou minut. Další výhodou je jednoduché provedení. U velmi těžkých záchvatů je nutno zajistit žilní linku, dodávat tekutiny do organismu a pacienta sledovat.

Prevence:

Riziko vzniku obtíží můžeme sami snížit. Pokud máme rodinné dispozice nebo alergii, tak je důležité, abychom se vyhýbali všem vyvolávajícím podnětům. Omezíme kontakt se zvířaty, nenavštěvujeme ani známé, kteří chovají zvíře, na něž jsme alergičtí.

Naprosto nezbytné je nekouřit a vyhýbat se pobytu v zakouřených prostorách! Omezíme používání parfémů a osvěžovačů vzduchu i používání úklidových prostředků ve formě sprejů. Velmi důležitá je pravidelná výměna ložního prádla a i matrací, kde s oblibou přežívají roztoči.

Nutný je pravidelný úklid (stírání prachu vlhkým hadrem) a pokud je to možné, tak i odstranění koberců z bytu. V případě známé pylové alergie je třeba omezit pohyb venku při jejich přítomnosti v ovzduší. Veliký význam má i duševní klid a pohoda.

Příběh z praxe

Záchranná služba vyjížděla opakovaně po dobu několika let k pacientce ve středních letech. Vždy několikrát měsíčně volal syn ženy s tím, že maminka „nemůže dýchat“. Nemocná trpěla astmatickými záchvaty, doprovázenými značnou dušností.

Dlužno dodat, že pacientka žila v sociálně slabší rodině, s dodržováním léčebného režimu si příliš hlavu nelámala a byla silná kuřačka. Její soužití s partnerem bylo komplikované a do psychické pohody mělo daleko. Astmatické záchvaty tedy měly tendenci k opakování. Posádka zpočátku nechávala po podání léků ženu v domácím ošetřování, časem však začaly být záchvaty stále častější, delší a těžší. Záchranáři proto museli nemocnou stále častěji předávat k další léčbě do nemocnice. Při jednom výjezdu nalezla posádka známou pacientku bez známek života. Za pomocí resuscitace se ženu podařilo zachránit a předat na anesteziologicko-resuscitační oddělení.

Po další léčbě se nakonec mohla vrátit do běžného života. Doporučení lékařů a preventivní opatření však již nyní nebere na lehkou váhu a snaží se je dodržovat. To se také brzy projevilo na podstatně menší frekvenci záchvatů.