Nemoc z přehřátí

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 23.07.2008 23:45:07 - verze pro tisk

O nemoci z přehřátí hovoříme v souvislosti s celkovým poškozením organismu tepelnou energií. Lokálním působením tepla vznikají popáleniny. Podle příčiny vzniku se nemoc z přehřátí dělí na úpal a úžeh.

Úpal

Vzniká z důvodu nedostatečného odvodu tepla z organismu, dochází k selhání termoregulace a přehřátí organismu, spojené s dehydratací. Zpravidla se jedná o přehřátí při fyzické námaze, práci. Tato situace nastává nejčastěji, když se člověk pohybuje v nadměrně vlhkém a horkém prostředí jako je například skleník a nebo pracuje v neprodyšném ochranném obleku za vysokých okolních teplot, jako jsou kupříkladu obleky pro práci s nebezpečnými látkami u hasičů. Mezi typické příznaky úpalu patří zvýšení tělesné teploty k hodnotám okolo 40°C, zarudnutí v oblasti obličeje, postižený má pocit žízně. Tento stav může vyústit k vážným poruchám vědomí.

Úžeh

Úžeh bývá spojen s letními volnočasovými aktivitami. Vzniká nadměrným vystavením obnaženého těla, především trupu a hlavy, slunečnímu záření. Nechráněná kůže je lokálně postižena povrchními popáleninami, nadměrným pocením se ztrácí voda a ionty, rozvíjí se dehydratace. Nechráněná hlava je přehřátá, teplem dochází ke dráždění mozkových obalů, což se může projevit nevolností a zvracením. V těžších případech nastává porucha vědomí, s křečemi celého těla. Tyto příznaky mohou nastoupit i několik hodin po vystavení se slunečnímu záření. Rizikovou skupinou jsou děti, lidé pod vlivem alkoholu a nebezpečné může být i usnutí na přímém slunci.

Dalšími příznaky u obou postižení mohou být bolesti hlavy a zrychlený puls. Nejvíce ohroženými skupinami jsou děti a senioři.

Příběh z praxe:

Čtyřletá dívenka byla jednoho horkého letního dne se svou maminkou na koupališti. Dítě se prakticky po celou dobu pohybovalo na slunci.

Večer po návratu domů si začalo stěžovat na bolesti bříška, začalo také zvracet. Později se přidaly také bolesti hlavy. V jedné chvíli došlo u dívky k poruše vědomí, která byla doprovázena křečemi celého těla.¨

Vyděšená maminka přivolala záchrannou službu. Záchranáři malou pacientku ošetřili a lékař vyslovil podezření na úžeh a křeče z přehřátí. Dítě navíc po většinu dne nemělo pokrývku hlavy a podle maminky pilo tekutiny „jako obvykle“, což rozhodně při celodenním pobytu na slunci nestačilo.Dívenka byla předána do péče dětského oddělení v nemocnici.

Další vyšetření potvrdila, že obtíže vznikly přehřátím organismu. Dítě tak mohlo být zakrátko propuštěno domů bez nutnosti další léčby. Maminka byla zdravotníky poučena o vhodných opatřeních při pobytu malého dítěte na slunci.

Jak správně pomoci

• Základem je dostat postiženého z působení zdrojů tepla, zajistit přísun čerstvého vzduchu

• Vhodné je fyzikálně zchladit postiženého, tzn. studený, mokrý obklad na čelo, trup, do třísel, event. studená sprcha

• Podáváme opakovaně v menších dávkách chladné přisolené nápoje, nejlépe minerálky

• Lokální popáleniny po zchlazení můžeme ošetřit např. sprejem na popálenou pokožku (Panthenol)

• Pokud je postiženým dítě, mělo by být vždy vyšetřeno lékařem

Prevence

• Pokrývka hlavy na přímém slunci

• Dostatečný přísun tekutin

• Používání ochranných opalovacích krémů s dostatečným UV faktorem

• Omezení slunění v době nejintenzivnějšího poledního žáru.

Autoři:

Bc. Lukáš Konečný

PhDr. Lukáš Humpl