Přisátí klíštěte
PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 16.07.2008 12:49:15 - verze pro tisk
Mírnější zimy s sebou v posledních letech přinášejí velký výskyt klíšťat obecných (Ixodes ricinus).
Tento cizopasník se vyskytuje prakticky ve všech koutech naší republiky. Masivní výskyt je v období května a června, kdy jsou klíšťata nejvíce agresivní.
Nejvíce rizikovými oblastmi jsou jižní Čechy, okolí Vltavy a Berounky, části Jeseníků a Českomoravské vrchoviny.
Největším nebezpečím pro náš organismus není samotné přisátí, ale onemocnění, která tito živočichové přenášejí - jedná se nejčastěji o Lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu.
Hygienické stanice každoročně vydávají statistické mapy s největším výskytem klíšťat nakažených klíšťovou encefalitidou či Lymeskou boreliózou; tato statistika bohužel obsahuje i údaje o počtu mrtvých.
Lidé přisátí klíštěte někdy nesprávně podceňují. Mezi nejohroženější skupiny patří pracující v zemědělství, lesnictví a osoby pohybující se často v přírodě. Pravdou však je, že tohoto cizopasníka si můžeme přinést nejen z lesa, ale i z dokonale posekaného trávníku na zahradě či z městského parku. Klíšťata milují vlhkost vzduchu, která je pro ně nejideálnější ve výšce do jednoho metru nad zemí, proto se vyskytují spíše v níže položené vegetaci.
Prevence
Hraje důležitou roli. Pokud vyrážíme do přírody je důležité se řádně chránit:
• Aplikujte na svoji kůži, či oblečení repelent určený pro tyto účely
• Zvolte oděv s dlouhými nohavicemi a rukávy, nejlépe z hladké látky vhodné jsou i vysoké boty.
• Klíšťata také odpuzuje pach vitamínů skupiny B
• V terénu ohroženém výskytem klíšťat si nesedejte ani nelehejte na zem
• Pohybujte se po cestách a nevstupujte do trávy a křoví
• Po příchodu domů odložte oblečení a nejlépe ho ihned vyperte
• Důkladně prohlédněte celé tělo, osprchujte se.
Pozor!
Klíště může získat i váš zvířecí mazlíček a přenos klíštěte ze zvířete na člověka je velmi častý!
Jak se zachovat, pokud najdete klíště
Na způsob nejlepšího odstranění klíštěte se mohou vést polemiky. V současnosti se upřednostňuje viklavý způsob odstranění. Zakápnutí olejem nebo mastí sice klíště zadusí, ale to zároveň vyvrhne obsah střev i s potenciální nákazou do rány.
Doporučuje se desinfikovat místo přisátí (Jodisol, Septonex,…) a pomocí navlhčené textilie, nejlépe žínky či třecího ručníku lehce pohybovat (viklat) se strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní. V případě potřeby lze klíště opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou.
Pamatujte!
Na klíště v žádném případě nesaháme holýma rukama, protože jeho výkaly nás mohou infikovat i přes neporušenou pokožku.
Neodkladné odstranění přichyceného cizopasníka je bezvýhradně nutné, protože s postupující dobou sání se zvyšuje u klíštěte sekrece slin a tedy i dávka injikovaného patogenu. Po odstranění klíštěte zkontrolujeme místo, kde bylo zakousnuté a zjistěte, zdali bylo vytažené celé. V případě, že ano, místo znovu dezinfikujeme.
Pokud se klíště nechce pustit, event. v ráně zůstala jeho část, navštivte ordinaci lékaře nebo infekční oddělení, kde Vám zajisté poradí a pomohou. Takto postupujte i v situaci, kdy nevíte co dělat, popř. se bojíte klíště vytáhnout. Odstraněného cizopasníka hoďte i se smotkem nejlépe do záchodu, popř. spalte.
Místo kousnutí v dalších dnech sledujte. Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat několik dní, ale nezvětšuje se. Nebude-li se Vám něco zdát, navštivte lékaře - raději přijít zbytečně, než pozdě.
Lymeská borelióza
Typickým příznakem pomalu se šířící boreliózy je červená skvrna, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů.
Nejčastější inkubační doba je 7 - 14 dní. Toto začervenání se objevuje asi u 80 % pacientů. Dalším příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky.
Po několika týdnech, většinou však ne déle než za tři měsíce, se mohou vyskytnout různé projevy postižení nervového, oběhového a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže mívají podobu dušností a mohou připomínat infarkt. Boreliózou onemocní v naší zemi každý rok několi tisíc lidí.
Klíšťová encefalitida
Klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc, pokud propukne, může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty. Těžký průběh je spojen s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd. Může dojít až k úmrtí nebo k dlouhodobým až doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Hůře jsou postižení dospělí; v České republice je infikováno a onemocní během roku až tisíc lidí. Účinnou ochranou je očkování, nejvhodnější dobou pro ně je zimní období
Příběh z praxe:
Starší muž trávil mnoho volného času v přírodě. Mnohokrát si z lesa přinesl přisáté klíště, ale pozornost tomu příliš nevěnoval. Když cizopasníka objevil, odstranil jej, mnohdy však až po mnoha hodinách. Také z posledního houbaření přišel se dvěma klíšťaty.
Po několika týdnech však náhle pocítil kruté bolestí hlavy, měl také horečku a zvracel. Muž měl zato, že dostal asi chřipku. Pak se ale objevilo ztuhnutí svalů na šíji, závratě a dezorientace.
Manželka již dále neváhala a přivolala záchrannou službu. Když lékař zjistil, že pacient měl před časem několik klíšťat, vyslovil podezření na klíšťový zánět mozku.
Postižený byl ve vážném stavu hospitalizován na jednotce intenzivní péče infekčního oddělení. Přestože se lékařům podařilo nemoc zvládnout, muži zůstaly trvalé následky v podobě chronických bolestí hlavy a poruch pozornosti.
Autoři:
Lukáš Ludwig, DiS.
MUDr. Martina Nováková
PhDr. Lukáš Humpl