Uštknutí hadem
PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 04.06.2008 8:45:13 - verze pro tisk
Uštknutí je poranění způsobené zuby jedovatého hada. Jedná se o bolestivé bodné rány s tendencí ke krvácení a zanícení. Při kousnutí hadem nemusí vždy dojít k uštknutí – had nemusí jed použít, tj. ne při každém kousnutí jedovatým hadem se uvolní jed do rány, a pokud se už uvolní, tak nemusí jít o dostatečně toxické množství pro člověka. V České republice žije pouze jeden druh jedovatého hada – zmije.
Podle statistik přísluší na tisíc zmijích pokousání v ČR asi 500 uštknutí a pouze jeden zemřelý.
Uštknutí hady způsobí ročně smrt přibližně 40 až 60 tisíc lidí na celém světě. Ze zhruba tří tisíc známých druhů hadů je považováno cca 400 z nich za nebezpečně jedovaté. Nejjedovatější druhy se vyskytují v oblasti korálových útesů (např. pobřeží Austrálie).
Dospělý zdravý had (myšleno nyní zmije obecná – vipera berus) při tzv. obranném kousnutí vpraví jed do těla člověka pouze v polovině případů. Ne vždy se jedná o plnou dávku. I kdyby se však o plnou dávku jednalo, jde o 2/3 množství toxinu z potřebného k život ohrožující otravě u zdravého dospělého člověka.
V jednom uštknutí zmije je obsaženo asi 10 mg toxinu, přičemž smrtelná dávka je 15 mg toxinu.
Nejohroženějšími skupinami se tak stávají děti, senioři a celkově oslabení jedinci. Množství použitého jedu závisí na více faktorech: stáří hada, velikosti, množství jedu v jedové žláze před uštknutím, přesnosti zasažení (do kůže nemusí proniknout oba zuby), místo uštknutí, atd.
Příběh z praxe:
Dospívající dívka se účastnila letního dětského tábora na Vítkovsku. Při pohybu na louce byla uštknuta zmijí do bérce. Vedoucí jí poskytli první pomoc – dezinfikovali ránu a obvázali ji, postiženou ihned transportovali do nejbližší nemocnice.
Při přijetí byl patrný značný otok dolní končetiny a také uzlin v třísle. Dívčin stav se však podařilo stabilizovat i bez použití antiséra. Po přibližně týdenní hospitalizaci mohla být propuštěna do domácího ošetřování.
K jejímu rychlému uzdravení pomohla správně poskytnutá první pomoc a neprodlené předání pacientky k odborné léčbě.
Antisérum je u nás v současné době dostupné. Obecně řečeno však terapie spočívá především v nespecifických opatřeních, nikoliv v podání antiséra. Sérum proti hadímu jedu (antisérum) se často vyrábí z krve koní. Jedná se tedy o směs našemu tělu cizí a její aplikací do lidského organismu může dojít k alergické reakci. Proto by antisérum mělo být podáno pouze ve zdravotnickém zařízení, kde je možné případné komplikace zvládnout.
Pamatuj!
Při uštknutí exotickým hadem lze kontaktovat specializovaná pracoviště a konzultačně řešit způsoby léčby.
Je však nutno znát přesný název hada! U nás tuto službu poskytuje např.
Toxikologické informační centrum - tel.: 224 919 293 nebo 224 915 402.
Znaky provázející uštknutí zmijí obecnou
• ihned po uštknutí se projeví bolest v místě uštknutí
• drobné ranky po kousnutí, mírně krvácející
• během několika minut následuje i otok
• později nastoupí zduření regionálních mízních uzlin
• otok dosahuje maxima zhruba 48 hodin po uštknutí, v těžších případech dojde i k otoku trupu; je doprovázen bolestí a pocitem lokálního napětí
• otok může mít i znaky ,,modřiny“
• ústup otoku můžeme očekávat nejdříve 3 – 4 dny po uštknutí
• minimální lokální projevy jsou vzácné
• několik minut po uštknutí se může objevit zvracení
• objevuje se nadměrné pocení, bolesti břicha, průjem
• někdy se objeví i inkontinence (samovolné pomočení či pokálení)
• výše uvedené celkové příznaky mohou přetrvat i 48 hodin po uštknutí
• nízký krevní tlak, rychlý puls, pocení, kolaps
Pamatuj!
I při chybějící nebo slabých příznacích je nutné nejméně 24 hodin sledovat pacienta !
Při nejtěžší formě postižení se objeví:
• otok celého těla, především pak v oblasti rtů a jazyka
• kolaps/mdloba
• pokles krevního tlaku
• narušené vědomí
• studený pot
• promodrání neboli cyanóza koncových částí těla
• kompletní uzdravení zde nastává po jednom až třech týdnech
První pomoc
• smyslem je zpomalit vstřebávání jedu
• klid, minimální pohyb postiženého
• sundat stahující předměty
• dezinfekce a sterilní krytí rány
• postižené místo umístit pod úroveň srdce (např. nechat poraněnou končetinu volně viset z lůžka či nosítek)
• zajistit transport uštknutého do nemocnice - pokud možno s minimem jeho vlastního pohybu
• často se doporučuje založit tlakovou bandáž končetiny, nejlépe elastickým obinadlem. Toxiny jedu pronikají především do lymfatických cév a motorem proudění lymfy v cévách je pohyb přilehlých svalů. Bandáž a znehybnění poraněné končetiny tak výrazně zpomalí průnik jedu do krevního oběhu. S obtáčením končetiny elastickým obinadlem začneme v místě kousnutí a pokračujeme vzhůru, co nejvýše. Znehybnění končetiny (např. pomocí tyče, hole, větve) se provádí stejně jako u vymknutí nebo zlomeniny
Co nikdy nedělat
• nezaškrcovat
• neodsávat jed
• neaplikovat do rány žádnou chemikálii (dezinfekce rány je však doporučena)
• netřít, nemasírovat, či dokonce nevypalovat ránu
• nevyřezávat tkáň, ani ránu nerozřezávat
• neaplikovat sérum laikem
• nepodávat alkohol nebo kofein
Pozor!
Důležitá je prevence:
- vysoké boty
- nenavštěvovat rizikové lokality
- nedráždit objevené zmije.
Autoři:
Stanislav Lukš, DiS.
PhDr. Lukáš Humpl