První pomoc při podchlazení

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 02.01.2009 13:12:23 - verze pro tisk

Jedná se o stav organismu, kdy při vystavení se chladu klesá tělesná teplota pod normální hodnoty 36-37°C. Pokles tělesné teploty pod 35°C již přitom může být pro člověka nebezpečný, pokles pod 26°C pak bývá smrtelný.

Rizikové faktory

Ke zhoršení stavu samotného podchlazení přispívají také rizikové faktory, ke kterým náleží:

- Věk (více ohrožení jsou staří lidé, hubení, novorozenci, kojenci)

- Různá poranění, způsobená třeba i provozováním zimních sportů (lyžování, horolezci)

- Oslabující onemocnění (cukrovka, kardiaci),

- Špatná příprava na zevní prostředí (nedostatečné a nevhodné oblečení pro pobyt na horách)

- Špatná fyzická kondice jedince a únava

- Alkohol

Pamatuj!

Tělo přirozeně reaguje na snížení teploty okolí zúžením malých cév v kůži, čímž se teplo zachovává pro životně důležité orgány. Alkohol nám ale tyto cévy rozšíří, vyvolá to sice pocit tepla, ale tělesné jádro potom dříve prochladne.

Rozlišujeme

Akutní podchlazení - je nebezpečnější, tělesná teplota klesá velmi rychle, během vteřin či minut

(například pád do ledové vody 0°C spojené i s tonutím).

Chronické podchlazení - tělesná teplota klesá během delšího časového období, např. při delším pobytu venku na horách.

První pomoc

- Bráníme dalšímu podchlazení a jeho prohlubování

- Transport do suchého a teplého prostředí

- Odstraníme mokrý oděv a nahradíme jej suchým teplým oděvem

- Chráníme postiženého před větrem

- Poloha na zádech, eventuelně stabilizovaná poloha

- Zahříváme pomocí přikrývek, termofólie, event. i tělem zachránce

- S postiženým zbytečně nehýbeme

- Pacientovi při vědomí podáme teplé slazené nápoje

- V případě těžkého podchlazení či poruch vědomí přivoláme odbornou pomoc

- Při bezvědomí uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a v případě potřeby zahájíme KPR

Příběh z praxe:Posádka RZP byla v zimním období v ranních hodinách vyslána k výjezdu do zahrádkářské osady. Dle hlášení se jednalo o mladou ženu, která má otevřené poranění horní končetiny a nalezl ji místní zahrádkář, který volal tísňovou linku 155 a čeká na místě.

Posádka po dojezdu do osady pokračovala v doprovodu zahrádkáře pěšky dalších asi 300 metrů do zahrady s chatkou. Uvnitř ležela na zemi mladá žena. Vzhledem k tomu, že bylo rozbité okno do chaty, uvnitř rozházené věci a svědek ženu neznal, posádka RZP přivolala na místo i policii. Jak se i později zjistilo, žena byla bezdomovkyně a v chatě patrně přespávala.Pacientka měla řezná poranění na rukou, byla podchlazená, záchranáři naměřili tělesnou teplotu pouhých 33,6 °C a jevila známky poruchy vědomí.

Posádka ženě ošetřila řezná poranění, zajistila žilní vstup, podala infúzní roztok a zabalila ji do přikrývky s použitím termofólie. Následoval transport do nemocnice za nepřetržitého sledování životních funkcí, které byly ohroženy. Pacientka byla předána v nemocnici, kde musela být hospitalizována.

Je-li tělesná teplota nižší než 32°C, neohříváme postiženého aktivně, nýbrž pouze pasivně - tedy zakrytím, zabalením. Nad 32°C můžeme postiženého při vědomí zahřívat aktivně – teplé balíčky v tříslech a podpaží nebo lázeň v teplé (nikoliv horké!) vodě.

Odborná pomoc:

Zdravotníci obvykle požívají termofólii, do níž postiženého zabalí. Podávají teplé infúzní roztoky a léky – u závažných případů podchlazení hrozí nebezpečí vzniku srdečních arytmií nebo například i otok mozku. Provádí se sledování srdeční činnosti a dýchání. Někdy může být pacient napojen i na mimotělní oběh.

Autoři:

Milan Krátký

PhDr. Lukáš Humpl